Otto Gutfreund
* 3.8. 1889 Dvůr Králové nad Labem
† 2.6. 1927 Praha
sochař
Narodil se 3. srpna 1889 ve Dvoře Králové nad Labem. V letech 1900 až 1903 studoval na Obecném gymnasiu Františka Josefa I. ve Dvoře Králové nad Labem. Poté absolvoval Keramickou školu v Bechyni a v letech 1906 až 1909 Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, ve všeobecném a speciálním oddělení pro figurální a ornamentální modelování u profesora Josefa Drahoňovského.
Zaujat výstavou Emila Antoina Bourdella v Praze v roce 1905, odjel do Paříže, kde od roku 1909 studoval na Grande Chaumiere (do 1910) u Bourdella. V Paříži se poznal s Rodinem a zajímal se o středověké sochařství. Po návratu do Prahy se stal členem Skupiny výtvarných umělců. Od náznaků primitivismu (Cihláři, 1909, reliéf, Národní galerie, Praha) přechází kolem roku 1910 na pozice expresionismu (Úzkost, 1911, Národní galerie, Praha) a vzápětí kubismu. Součástí jeho tvorby je řada kreseb, které nejsou jen doplňkem sochařského díla, ale samostatným řešením problémů od expresionismu ke kubismu. Plastiky kolem roku 1911 – 12 mají většinou existenciální obsah již zdůrazněním námětu (Hamlet, Don Quijote, Job), většinou ztvárňují figuru v kubo-expresionistickém pojetí (Hlava Viki, 1913, Národní galerie, Praha). V letech těsně před a v průběhu 1. světové války Gutfreund rozvinul plně kubistické pojetí v sochařství (Ležící žena, 1912 – 13, Národní galerie, Praha; Cellista, 1912 – 13, Národní galerie, Praha), dostávaje se až k pomezí konstuktivismu (dřevěné plastiky z roku 1916) či mechanického figurativismu předjímající estetiku Bauhausu (kresby 1913 – 16). Spolu s Emilem Fillou byl prvním sochařem, který důsledně uplatnil kubistické principy prolínání objemu do prostoru v sochařství, a to i ve světovém kontextu, ovšem vždy s jakýmsi metafyzickým podtextem. V roce 1914 se při pobytu v Paříži setkal s Picassem, Grisem, Apollinairem i Kahnweilerem. Po vyhlášení 1. světové války se přihlásil do cizinecké legie a zúčastnil se bojů, 1915 až 1918 byl internován. Po skončení války byl v Paříži, v roce 1920 se definitivně vrátil do Prahy. Stal se členem SVU Mánes a v roce 1926 byl jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze.
Po návratu do Čech se jeho tvorba orientovala na sociální civilismus v primitivisticky figurálně orientovaném pojetí. Vytvořil řadu terakot, jež polychromoval. Nevyhnul se ani monumentálním realizacím (pomník Babičky v Ratibořickém údolí, sousoší Rodina). Ke kubismu se opět vrátil až těsně před smrtí v purističtější podobě (Sedící, 1927, Národní galerie, Praha). Gutfreund přinesl nejen do českého, ale i světového sochařství novou problematiku, tj. kubismus, a to stále viděnou prizmatem symbolismu přelomu století a podbarvenou tíhou českého prostředí. I když je vývojový zlom po roce 1918 velký a návrat k variacím realismu neočekávaný, i v tomto pojetí vytvořil díla dobově zcela příznačná pro počáteční, trochu euforické a trochu sentimentální ovzduší počátků republiky. Puristické sochy těsně před smrtí naznačovaly možný vývoj k čisté plastice, vyvěrající z plastických zákonů kubismu. Velmi cenné jsou Gutfreundovy teoretické úvahy o sochařství, ukazující vazbu s tradicí, především středověkem a renesancí (Donatello).
V červnu roku 1927 nešťastně utonul ve Vltavě.
Horácká galerie vlastní ve svých sbírkách sousoší Rodina, Hlavu ženy a Dívčí hlavu s rozevlátými vlasy.
Výstavy (výběr)
1912 Umělecká výstava v Obecním domě, Praha
1912 2. výstava Skupiny výtvarných umělců, Obecní dům, Praha
1913 Skupina výtvarných umělců, Goltz-Salon Neue Kunst, Mnichov
1913 3. výstava Skupiny výtvarných umělců, Obecní dům, Praha
1913 Skupina Prag, Galerie Der Sturm, Berlín
1914 Výstava Skupiny výtvarných umělců, Lipsko
1914 4. výstava Skupiny výtvarných umělců, Obecní dům, Praha
1920 53. členská výstava SVU Mánes, Praha
1921 Tvrdošíjní a hosté, 3. výstava, Praha, Brno, Košice
1921 54. členská výstava SVU Mánes, Praha
1921 62. výstava SVU Mánes – vánoční trh, Praha
1924 Exposition de l´Art Moderne Tchécoslovaque, Paříž John Levy Galleries, Paříž
1924 81. výstava SVU Mánes – vánoční trh, Praha
1926 105. výstava SVU Mánes, Praha
1926 Internationale Kunstausstellung, Drážďany
1927 Europäsche Kunst der Gegenwart, Hamburg
1930 Sto let českého umění 1830-1930, SVU Mánes, Praha
1934 Kresby a drobné plastiky Otto Gutfreunda, SVU Mánes, Praha
1937 Výstava 50 let Mánesa, Praha
1937 Mezinárodní výstava umění a technik v Paříži, čs. pavilón J. Krejcara
1947 Výstava obrazů a soch z majetku hl. města Prahy, Národní galerie, Praha
1947 Exhibition of Czehcoslovak Modern Art, Velká Británie
1949 Nykyaikaista tshekkoslovakialaista taidetta, Atheneumin Taidekekoelmat, Helsinky
1958 50 Ans d´Art Moderne, Palais International des Beaux-Arts, Brusel
1962 Expozitia de arta plastica Cehoslovaca – Sec. XIX.-XX., Bukurešť
1966 Paris-Praque 1906-1930, Musée National d´Art Moderne, Paříž
1967 Sbírka českého sochařství, Národní galerie v Praze, zámek Zbraslav
1971 Češka skulptura 20 vijeka, Umjetnička galerija BIH, Sarajevo
1980 Gutfreund: Cubist Drawings 1912-1919, Londýn
1987 SVU Mánes – výstava k 100. výročí založení, síň Mánesa, Praha
1990-1991 České umění v sametové revoluci, Nassau County Museum of Art, New York
1994 Mánes Mánesu, Výstavní síň Mánesa, Praha
Odkazy
http://cs.wikipedia.org/wiki/Otto_Gutfreund
http://creativoas.cz/autori/21-otto-gutfreund/
Zdroje
http://cs.wikipedia.org/wiki/Otto_Gutfreund
Otto Gutfreund: [katalog výstavy, Praha 14.12.1995-14.4.1996. [Praha: Národní galerie, 1995]. 351 s. ISBN 80-7035-098-9.
Toman, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. Svazek 1. 5. opr. vyd. Praha: Ivo Železný, 2000. 605 s., 218 s. ISBN 80-237-3633-7.