Blog

Jmenuji se Kryštof. Studuji obor Teorie interaktivních médií na Masarykově univerzitě v Brně a v rámci volitelného předmětu Odborná praxe v kulturních institucích jsem získal příležitost poznat galerii z „druhé strany“ - z pohledu kurátorů a kurátorek, kustodek, výstavářů a prostě všech, kdo se podílí na vytváření celé situace, kterou v galerii jako návštěvníci zažíváme.

Před dvěma lety jsem dostala od Novoměšťáků jeden úkol – vybudovat svatební síň. Přemýšleli jsme s kolegy, který prostor by byl z hlediska estetického i logistického k takovému účelu nejvhodnější, a vybrali jsme tehdy sál, ve kterém po mnoho let byla umístěna stálá expozice akademického sochaře Vincence Makovského.

Na Květnou neděli v Horácké galerii hostoval BROLN – Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů. Moc jsem se na něj těšila. Vím, že jeho muzika je sázkou na jistotu, vždycky soubor tvořili a stále tvoří skvělí profíci. Ale letos mě dostali ještě jednou věcí – čistou radostí z hudby. Co tím přesně myslím?

Photographia natura přináší 75 nejlepších soutěžních snímků na téma lesní motivy. A na co dalšího se můžete těšit v roce 2023 v Horácké galerii?

Někdo má rád zlato, jiný stříbro, a já wolfram. Není to láska celoživotní, utajené krásy wolframu jsem objevila teprve nedávno, ale byla to láska na první pohled!

„Dětství, láska a umění, to je to, co dává lidskému životu smysl.“ Tento citát básníka Vladimíra Křivánka jsme si vypůjčili pro naše přání do nového roku 2022.

Z Nového Města do Steyru, který leží nedaleko Lince, je to nejkratší cestou asi 320 km. Mám teď čerstvě tuhle trasu vyzkoušenou, neboť jsem se díky projektu INTERREG vypravila na zdejší zemskou výstavu. Zde je inspirace k výletu i pro vás!

Každé muzeum nebo galerie má okruh svých příznivců a přátel, kteří pravidelně navštěvují vernisáže nebo koncerty. Ale ne každé muzeum či galerie má svého básníka. A toho my máme!

„Spisovatel je jako malý bůžek. Nedostane za to moc peněz, ale tvoří z ničeho něco, a to je úžasný pocit. Napíšeme tragédii, že půl světa brečí, a my z toho máme takovou radost, že se jdeme opít do hospody,“ řekl kdysi Arnošt Lustig, muž, který dokázal vyprávět vtipné historky a přitom psát příběhy, ze kterých čtenáře mrazí.

Vzpomínáte si na film Láska nebeská? Ten začíná na londýnském letišti Heathrow, kde se vítají manželé, přátelé, rodiče s dětmi, prostě lidé, kteří se mají rádi a jsou šťastní, že se po delším odloučení opět vidí. Něco podobně dojemného se stalo i v pondělí 6. července, kdy se po dvou letech setkali na nádvoří Horácké galerie účastníci letošního Slunohraní.